Ve věku 87 let zemřel významný odborový funkcionář docent PhDr. Igor Pleskot. Jeho dětství a vůbec celý jeho život byly pohnuté. Oba jeho rodiče, Jiří a Eliška Pleskotovi, byli za odbojovou činnost zatčeni gestapem a 24. října 1942 popraveni v Mauthausenu. Igor Pleskot po válce začal studovat sociologii, ale ta byla záhy komunistickým režimem prohlášena za buržoazní pavědu a Pleskot se tak musel zaměřit na současnou historii. Po skončení obhajob působil na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 pro něj představovala další zlom.
Z vysokoškolského sekretariátu KSČ organizoval distribuci materiálů XIV. Sjezdu KSČ pro Prahu a Středočeský kraj, studenti ho zvolili za člena stávkového výboru. Důsledkem bylo vyloučení z KSČ, vyhazov ze školy a zákaz práce ve školství, vědě a výzkumu. Po velkém úsilí a díky intervenci kamarádů se mu podařilo nastoupit do největšího československého stavebního družstva INSTAV. I odtud ho režim vyhnal. Pak nastoupil do Kancelářských strojů a zde ho zastihl listopad 1989, kdy se stal jedním ze tří mluvčích Sdružení stávkových výborů, které koordinovalo Generální stávku a poté prosadilo transformaci ROH v Československou konfederaci odborových svazů. V následujícím roce se stal předsedou Odborového svazu KOVO a poté celé konfederace. Po odstoupení z těchto funkcí několik let ještě pracoval v odborech. Od poloviny devadesátých let dělal sociologické výzkumy a učil sociologii a aplikované kurzy na univerzitě v Ústí nad Labem do odchodu do důchodu.
Čest jeho památce!
