28. dubna je Mezinárodním vzpomínkovým dnem za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání a také Světovým dnem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vzpomínáme na oběti, abychom mohli pečovat o žijící. Bezpečnost práce je zásadním problémem, který nesmíme bagatelizovat. Dobrou zprávou sice je, že v České republice klesá počet smrtelných pracovních úrazů, nicméně situace stále není ideální.
Aktuální data z České republiky
V loňském roce evidoval Státní úřad inspekce práce 36125 pracovních úrazů. To znamená, že pracovní úraz utrpělo v průměru 99 lidí denně. Dobrou zprávou je, že počet těch smrtelných klesá: za rok 2023 eviduje Státní úřad inspekce práce 78 smrtelných pracovních úrazů, oproti 88 v letech 2022 a 2021. Stále to však znamená, že každých 5 dní utrpěl smrtelný pracovní úraz jeden člověk. Dále v průměru dva lidé denně utrpěli v práci závažný úraz, to znamená takové poškození zdraví, které vyžaduje hospitalizaci na více než 5 dnů.
„Nejčastější příčiny vzniku pracovních úrazů patřilo špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko. Následovalo používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce a vadný nebo nepříznivý stav zdroje úrazu. Nejčastější zdroje úrazu byly budovy, konstrukce, povrchy nad úrovní země, dále materiály, předměty, výrobky, součásti, strojů a vozidel a pozemní vozidla,” uvádí generální inspektor SÚIP Ing. Martin Melecký. „Mezi nejvíce ohrožené v České republice patří skupiny zaměstnanců ve věkovém rozpětí 46–50 let. Dále jsou to skupiny zaměstnanců v prvním roce jejich zaměstnání. Pracovním úrazům lze předcházet mimo jiné zvýšením povědomí o BOZP napříč všemi zaměstnanci a prováděním důsledných a kvalitních školení svých zaměstnanců. Důležité je rovněž zapojit do uvedené činnosti vedoucí zaměstnance na všech stupních řízení, aby se aktivně zapojili do dění v oblasti BOZP,” dodává.
Jak hodnotí BOZP v Česku experti a expertky? Profesor Pavel Danihelka jednoznačně říká, že této problematice není věnována dostatečná pozornost. Navíc chybí zohlednění vývoje transformující se společnosti (stárnutí, demografický pokles), zohlednění životního prostředí (zelená transformace, klimatická změna) a změn v ekonomice (Industry 4.0 a 5.0).
„Typické priority evropské strategie BOZP v moderní podobě nejsou dostatečně implementována v žádné významné aktuální prioritě na úrovni našeho státu. Státní pohled na BOZP je soustředěn primárně na prosazování legislativy sankčními prostředky, zaostává podpora dobrovolných nástrojů, rozvoj kultury bezpečnosti, ekonomické a vzdělávací nástroje. Strategie Vision Zero je podceňována,” míní Danihelka. Zároveň dodává, že namísto uvědomění si přínosu je na úrovni podniků příliš častý přístup, že BOZP je něco, co podnik stojí peníze a jen otravuje. Vzdělávání v tomto směru je občas soustředěno více na mechanické předčítání předpisů a ochranu managementu podniku před dopady selhání BOZP než na ochranu zaměstnanců před riziky.
Historické okénko
Mezinárodní vzpomínkový den za oběti pracovních úrazů a nemocí z povolání organizuje odborové hnutí po celém světě již od roku 1996. 28. dubna věnujeme tichou vzpomínku lidem, kteří odešli do práce a už se z ní nevrátili. Připomínáme si tak důležitost bezpečnosti na pracovišti a nutnost chránit všechny pracující před úrazy a dalšími riziky.
V roce 2003 iniciovala Mezinárodní organizace práce (MOP), jíž jsme součástí, také Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jeho cílem je povzbudit, podpořit a posílit potřebu neustálého vytváření bezpečné a zdravé kultury, snížit počet pracovních úrazů, nehod, nemocí a úmrtí v souvislosti s prací pro všechny pracující. Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je významným nástrojem pro zvýšení povědomí o tom, jak zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a o potřebě zvýšit politický význam bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Letošní téma: klimatická změna a bezpečnost práce
Letos Mezinárodní organizace práce (MOP; anglicky International Labour Organization, ILO) si za hlavní téma svátku 28. 4. zvolila vliv klimatické změny na bezpečnost a zdraví při práci. Upozorňuje tak na to, že klimatická změna má zásadní dopady nejen na životní prostředí, ale i na svět práce, na zdraví a bezpečnost na pracovišti.
„Dopady změny klimatu na bezpečnost práce jsou relevantní i v Česku,” míní prof. Pavel Danihelka. „Asi nejvýznamnějším problémem je tepelný stres. V ČR stoupla teplota už nyní více, než je stanovený klimatický cíl (1,5 °C) a počet tropických dnů se zněkolikanásobil. Oproti tomu, platná legislativa je zaměřena na dlouhodobé expozice typu hutního provozu nebo dolů a na vlny veder v podstatě není schopna reagovat, zvláště pak při práci ve venkovním prostředí.”
Potvrzuje to i Ing. Martina Pražáková z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce (VÚBP): „Dílčí analýzy v rámci jednoho z výzkumných úkolů řešených ve VÚBP ukázaly na potenciálně vysoké riziko tzv. tepelného stresu způsobeného vlnami veder, který může působit nejen přímo, ale může i zesilovat již existující tepelné namáhání vyvolané pracovními podmínkami např. při práci v blízkosti zdrojů tepla. Vystavení tepelnému stresu je významným problémem, který může negativně ovlivnit spolehlivost člověka a vést ke zraněním, nemocem, snížené produktivitě, v krajních případech i ke smrti. Ukazuje se, že stávající právní úprava v ČR, která se zabývá řešením tepelného namáhání na pracovišti, nepokrývá dynamiku tepelného stresu a měla by se více zaměřit na ochranu zaměstnanců v měnících se podmínkách. Stejně tak je potřeba se zabývat i dalšími aspekty, kdy např. extrémní meteorologické jevy mohou ovlivnit různé pracovní činnosti (v zemědělství, lesnictví, stavebnictví).“
Zdravotní problémy, které mohou postihnout pracující v důsledku jevů spojených s klimatickou změnou, zahrnují úrazy, rakovinu a kardiovaskulární onemocnění, onemocnění dýchacích cest nebo duševní problémy.
Zvláště ohrožení jsou:
- pracující ve fyzicky náročných odvětvích, jako je zemědělství, stavebnictví a doprava,
- osoby, které pracují venku nebo v horkém a špatně větraném prostředí,
- pracovníci záchranných služeb, zdravotnictví a dalších veřejných služeb,
- těhotné ženy, děti, starší dospělí a osoby se zdravotním postižením,
- pracující v neformální ekonomice, migranti*ky a pracující v mikropodnicích a malých podnicích.
Jaké jsou klíčové aspekty změny klimatu, které mají dopad na zdraví a bezpečnost pracujících?
Nadměrné teplo
Zvyšující se globální teploty mohou vést k častějším a silnějším vlnám veder. Rizika spojená s horkem jsou ovlivněna podmínkami prostředí, fyzickou námahou a oblečením. K vysoce ohroženým zde patří osoby, které pracují venku ve fyzicky náročných pracích a osoby, které pracují na špatně větraných pracovištích, kde není regulována teplota. Primární dopady na zdraví zahrnují stres z horka, úpal, vyčerpání z horka, rabdomyolýzu, synkopu z horka, křeče z horka, vyrážku z horka, kardiovaskulární onemocnění, akutní poškození ledvin, chronické onemocnění ledvin, tělesná zranění a duševní poruchy.
Sluneční UV záření
Ztenčování ozonové vrstvy ovlivňuje množství slunečního UV záření dopadajícího na Zemi. Pracující mohou být nevědomky vystaveni nebezpečně vysoké úrovni slunečního záření. Vysoké riziko je tu zejména u lidí pracujících venku. Primární dopady na zdraví zahrnují spálení od slunce, poškození očí, oslabení imunity a různé druhy rakoviny kůže.
Extrémní meteorologické jevy
V důsledku klimatické změny pozorujeme a předpokládáme nárůst četnosti, trvání a intenzity extrémních povětrnostních jevů: vlny veder, bouřek, tropických cyklónů, sucha a přívalových dešťů. Možné důsledky těchto jevů zahrnují lesní požáry, záplavy, hladomory, závažné průmyslové havárie a nemoci přenášené vodou. Pracující tak jsou ohroženi v průběhu těchto událostí, ale také bezprostředně po nich nebo při odstraňování jejich následků. Vysoké riziko se v tomto případě týká zaměstnanců*kyň záchranných složek, pracovníci podílející se na odstraňování následků, pracovníci v zemědělství a rybářství. Dopady na zdraví zahrnují traumatická poranění, popáleniny, poranění dýchacích cest, nemoci způsobené biologickými riziky, toxické účinky chemických látek, fyzickou a emocionální únavu, úzkost, stres a posttraumatickou stresovou poruchu.
Znečištění ovzduší
Změny počasí ovlivňují úroveň znečištění venkovního i vnitřního ovzduší. Větší expozice jsou pozorovány u lidí pracujících venku v oblastech s vysokou úrovní znečištění ovzduší způsobenou silnou dopravou nebo průmyslem. Právě oni, spolu s pracovníky v dopravě a s hasiči, jsou nejvíce ohroženi v tomto ohledu. Primární dopady na zdraví zahrnují rakovinu (plic), mrtvice, onemocnění dýchacích cest, kardiovaskulární onemocnění a podráždění očí.
Nemoci přenášené vektory (např. komáry nebo klíšťaty)
Změna klimatu je spojena se zvýšeným rizikem výskytu nemocí přenášených vektory (přenašeči). Vysoce rizikoví jsou zde pracující v terénu. Primární dopady na zdraví zahrnují takové nemoci jako jsou malárie, borelióza, horečka dengue, schistosomóza, leishmanióza, Chagasova choroba a africká horečka dengue.
Agrochemikálie
Používání pesticidů může být ovlivněno změnou klimatu. Úbytek úrodné půdy, výskyt škůdců a různé vlastnosti plodin mohou vést ke zvýšenému používání těchto látek. Vysoce riziková pracovní místa se nachází především v zemědělství, lesnictví, chemickém průmysl, prodeji pesticidů a ochrana zeleně. Primární dopady na zdraví zahrnují otravy, rakovinu, neurotoxicitu, poruchy reprodukce, kardiovaskulární onemocnění, chronickou obstrukční plicní nemoc, endokrinní poruchy a potlačení imunity.
Je nabíledni, že změna klimatu představuje pro bezpečnost a zdraví pracujících významné výzvy. Se změnou klimatu souvisí řada zdravotních potíží, včetně rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, respiračních onemocnění a duševních poruch.
V souvislosti s vývojem klimatických rizik může být proto nutné přehodnotit právní předpisy nebo zavést nové. Zásadní význam má začlenění problematiky BOZP do politik v oblasti klimatu a začlenění problematiky klimatu do postupů v oblasti BOZP. Spolupráce mezi vládami a sociálními partnery je pro politiky zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobování se této změně zásadní. Klíčové jsou také školící programy pro vzdělávání zaměstnavatelů a pracovníků*ic v oblasti rizik změny klimatu a ochranných opatření založených na hodnocení změny klimatu a hierarchii kontrolních opatření.