První máj slavili naši předkové poprvé v roce 1890. Zástupy, které téměř ve všech státech Evropy a v USA vyšly do ulic, vyžadovaly uzákonění základního odborářského postulátu – osmihodinové pracovní doby. Další požadavky shrnul dělnický předák a básník Josef Krapka Náchodský: „Za svoji práci chceme po lidsku žíti.“ Koordinované vystoupení v jeden den mělo rovněž demonstrovat solidaritu pracujících, toužících žít ve světě bez válek.
Iniciátoři první oslavy nepředpokládali, že zapustí tak hluboké kořeny. Na opojné chvíle, kdy „masy lidu si uvědomovaly svou lidskou důstojnost,“ se však nedalo zapomenout.
První máj zůstal spojen s prvními kroky organizovaného dělnictva ať už v podobě masových stran nebo odborů a v této podobě se stal trvalou součástí veřejného vědomí. Každá větší politická síla se proto snažila využít této tradice pro své cíle. Všechny tyto pokusy ovšem ukazují jen obrovskou přitažlivost a přese všechno i velkou aktuálnost 1. máje, svátku práce a solidarity.
Minulé oslavy 1. máje, dokonce i před 100 a více lety, připomínají tzv. prvomájové listy, nejčastěji různé alegorie dělnického světa a práce.
K tradici 1. máje se hlásí ČMKOS jako všechny odborové centrály na celém světě. Největší oslavy se konají již mnoho let v Brně.
Obrázek 1: Májový list sociální demokracie z roku 1915
Obrázek 2: Shromáždění dělníků na Střeleckém ostrově 1. května 1890
