V rámci jednání jsme diskutovali následující oblasti:
- Platy ve veřejné správě
- Změny v zákoníku práce
- Situace ve společnosti Liberty
Platy ve veřejné správě
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil zpracovaný materiál s tím, že je si vědom propadu reálných mezd ve veřejné sféře zejména u zaměstnanců zařazených do tabulky č. 1 a u státních zaměstnanců. Navrhl pro tyto zaměstnance navýšení tarifů o 7 až 10% od 1. 9. 2024 s tím, že je nutné i navýšit objem finančních prostředků na jednotlivých resortech. Co se týče zaměstnanců zařazených do tabulek č. 2 až 5, Jurečka uvedla, že nevidí takový propad reálných mezd a jejich situaci chce řešit individuálně. Individuálně chce řešit i oblast zaměstnanců v ozbrojených složkách nebo zaměstnanců Hasičského záchranného sboru.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásil, že nevidí prostor pro navýšení platů k 1. 9. 2024. Zvažoval by možná navýšení až od 1. 1. 2025 s tím, že se chce bavit o objemu prostředků na platy a poté o tarifech. Dále uvedl, že je systém odměňování v rámci platů složitý a je nutné celý systém zjednodušit.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zmínila, že je nutné dodržet tempo snižování schodku státního rozpočtu. Plošné navyšování o 15 % vidí jako nerealistické.
Naši zástupci vystupovali jako vždy v zájmu pracujících. Předseda ČMKOS Josef Středula připomněl, že i včetně dopadů v souvislosti s konsolidačním balíčkem poklesl zaměstnancům ve veřejné správě reálný plat o cca 20 % a to bez započtení inflace v roce 2024. Uvedl, že jsme za ČMKOS připraveni se dohodnout na navýšení o 10 % k 1. 9. 2024 a o 5 % k 1. 1. 2025.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková uvedla, že poslední jednání se zástupci vládní koalice k této problematice se konalo 7. 11. 2023, kde bylo slíbeno, že jednání bude pokračovat v průběhu února 2024. To se nestalo. Je neakceptovatelné jednání dále odsouvat.
Dagmar Žitníková připomněla, že v sociálních službách chybí 3000 zaměstnanců a situaci zejména s ohledem na odměňování v této oblasti je nutné řešit.
Prezident Unie orchestrálních hudebníků ČR Jiří Dokoupil uvedl, že situace v oblasti zaměstnanců v kultuře je velmi špatná, lidé opouští pracovní místa. Jedná se o zaměstnance v tabulce č. 1. Potvrdil propad reálných platů o 20% a dodal, že je nutný dynamičtější růst platů. Zároveň připomněl, že žádali již o navýšení od 1. 1. 2024, avšak k němu nedošlo. Dále uvedl, že navyšování je potřebné také realizovat i pro rok 2025.
Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář zdůraznil, že státní zaměstnanci nemohou za dluh státního rozpočtu. Vyzval k navýšení platů od 1. 9. 2024.
Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík zmínil, že ve školství je specifická situace. Došlo k příslibu řešení situace pro pedagogické pracovníky pro rok 2025, nicméně problematická je situace u nepedagogických pracovníků, kde ředitelé škol někde nemají finanční prostředky na jejich zaplacení. Pro personální stabilizaci by bylo vhodné navýšit
o 10 %.
Představitelé zaměstnavatelů J. Horecký a B. Wojnar potvrdili, že v rámci sociálních služeb není možné sehnat zaměstnance, přičemž cca 138 000 zaměstnanců je pod základními tarify. Zároveň zaměstnavatelé navrhují velmi omezené navýšení platů, maximálně 7 %.
Závěrem Petr Fiala řekl, že v druhé polovině července proběhne další jednání, kdy budou už známé výsledky hospodaření státu v 1. polovině roku 2024. Na jejich základě se stanoví další postup a případné navýšení platů od 1. 9. 2024 a/nebo od 1. 1. 2025.
Změny v zákoníku práce
Marian Jurečka shrnul průběh jednání k novelám zákoníku práce. Zopakoval, že nepředkládá a nesouhlasí s výpovědí bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele.
Současně uvedl, že skutečně byl dohodnut kompromis v rámci meziresortního připomínkového řízení, kdy na vládu byl předložen materiál se zachování nejnižších úrovní zaručené mezd a koeficient valorizace minimální mzdy ve výši 45%. Zmínil také, že i na vládě byl učiněn kompromis, kdy sice byly zrušeny zaručené mzdy v soukromém sektoru, ale byl zvýšen koeficient valorizace minimální mzdy na 47%.
Dále uvedl, že požádal zaměstnavatele o to, aby znovu zmapovali oblasti, kde delší dobu není možné uzavírat KSVS.
Zbyněk Stanjura opět zdůraznil, že nepodporuje zachování zaručených mezd, kdy tento sytém je raritou v rámci EU. Současně zmínil, že evropská směrnice o přiměřené minimální mzdě má pouze doporučující charakter.
Stanovisko odborů se od vládního velmi liší. Josef Středula uvedl, že byla s Ministerstvem práce a sociálních věcí dohoda na zaručených mzdách a valorizačním mechanismu a požádal o její dodržení. Dále zdůraznil, že v rámci novely nedošlo k dostatečné implementaci podpory kolektivního vyjednávání.
Středula zmínil, že dlouhodobě nelze uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně v oblastech hutnictví, automotive, či letecké výroby.
Dagmar Žitníková zmínila, že Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání by měl také přispět k rozšíření pokrytí kolektivního vyjednávání.
Představitelé zaměstnavatelů uvedli, že souhlasí se zrušením zaručených mezd v soukromém sektoru. Dále uvedli, že je důležité posunout kolektivní vyjednáváni na lokální úroveň.
Bohužel tak v oblasti změn v zákoníku práce nedošlo k posunu ve vzájemných stanoviscích. Závěrem bylo přislíbeno, že oblast Akčního plánu na podporu kolektivního vyjednávání bude projednána na jednání RHSD dne 16. 7. 2024.
Situace ve společnosti Liberty Ostrava
Ministr Jurečka stručně shrnul situaci ve společnosti Liberty Ostrava. Uvedl, že je v pravidelném kontaktu s managmentem společnosti a činí maximální kroky k pomoci zaměstnancům společnosti.
Ministr Stanjura uvedl, že výplata nezaplacených mezd a jejich úhrada ze strany státu v rámci zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele bude činit cca 1,2 mld. Současně řekl, že ačkoliv je zájem investorů o vstoupení do podniku, znamenalo by to však pro znovuoživení výroby náklad ve výši 5-6 mld. V tomto směru je spíše pesimistický. Dále popsal jednání se zástupci společnosti, přičemž uvedl, že bude mít jednání i se zástupci advokátní kanceláře, která procesuje konkursní kroky u společnosti. Zmínil, že nejde jen o Liberty, ale i návazné firmy, které se dostávají do velkých problémů.
Předseda ČMKOS Josef Středula popsal situaci z pohledu odborů, přičemž se také obává budoucího vývoje.
Předseda OS KOVO Roman Ďurčo doplnil informace k situaci ve společnosti. Také není optimistický, ale věří, že se najde investor, který situaci stabilizuje. Zmínil, že zaměstnanci si těžko budou hledat práci. Současně se dotázal, zda bude podpora zaměstnanců i po 3 měsících výplaty mezd ze strany státu. Toto není možné s ohledem na platnou legislativu.