Na začátku jednání jsme krátce projednali finanční podporu opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví na pracovišti a také sociálního dialogu na celostátní a krajské úrovni. V tomto bodě dosáhly všechny tři strany jednání shody.
Pomoc státu po povodních
Dalším bodem schůze, který do programu navrhla ČMKOS, byla pomoc státu po povodních.
Vláda představila programy na pomoc po povodních. Zmínila, že se ještě zpracovává analýza dopadu celkových škod. Škody lze předběžně odhadnout na více než 40 mld. V rámci pojistek bylo již občanům a podnikům vyplaceno cca 3,3 mld.
Vláda zdůraznila, že pomoc po povodních bude financována i z evropských peněz. Česko bude moct čerpat až 2 mld EUR z Fondu soudržnosti, který je určen na podporu rozvoje chudších států. Dále bude využit i Evropský fond solidarity, jenž poskytuje rychlou a flexibilní finanční pomoc při velké přírodní katastrofě.
Zaměstnavatelé poděkovali pracovníkům Integrovaného záchranného systému a ocenili dobře fungující potravinové banky, které doporučili rozšířit i o hygienické potřeby. Zmínili, že není v tuto chvíli dotažena alespoň částečná pomoc pro velké firmy. Dále požádali o využití této situace jako příležitosti k modernizaci a zjednodušení některých procesů, např. vyvlastnění v takových situacích, jaká nastala například ve Velkých Heřmínovech (nepostavena přehrada).
Předseda ČMKOS Josef Středula poděkoval všem složkám, které se podílely na pomoci s povodněmi, včetně pracovníků Integrovaného záchranného systému, zaměstnanců Českého hydrometeorologického ústavu, povodí nebo pracovníků v oblasti lesnictví.
Středula připomněl, že regiony jako Bruntálsko či Jesenicko jsou dlouhodobě strukturálně postiženými regiony a požádal o pomoc těmto regionům, kde situace je kritická.
Zmínil také, že je nutné zlepšení čerpání prostředků z Národního plánu obnovy a částečně i z Evropského sociálního fondu. Navrhl, aby byla doplněna část státních rezerv.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková poděkovala za mimořádnou okamžitou pomoc, zejména pokud bylo nutné ji poskytnout i mimo místo trvalého bydliště (např. z důvodu ztráty dokladů osob). Dále zmínila, že některé nemocnice (například v Krnově a Bohumíně) byly zatopeny a přišly o vybavení. Zdůraznila kritickou situaci na Jesenicku, Opavsku a v dalších oblastech, kde přišli o vybavení i praktičtí lékaři. V této souvislosti požádala o možnou pomoc pro tyto subjekty a osoby.
Příprava programového období 2028+
Dalším bodem programu byla příprava programového období 2028+. Představitelé vlády uvedli, že Evropská unie čelí velkým výzvám, které jsou spojené především s klimatickou krizí, digitální transformací, demografickými změnami a globální konkurenceschopností EU. Snaha o ekonomickou konvergenci zásadně přispívá k posílení konkurenceschopnosti EU na globální scéně, její úroveň se však napříč EU liší. Zatímco na úrovni členských států je růst konvergence uspokojivý, uvnitř států se rozdíly začínají zvětšovat. Ekonomické aktivity se stále více soustřeďují do menšího množství dynamických oblastí, které se obecně kryjí s velkými metropolitními regiony. Naproti tomu mnoho regionů zaostává za moderními vývojovými trendy a často jsou takovéto regiony uvězněny v dlouhých obdobích neboli pastech nedostatečného rozvoje. Těmto regionům je potřeba věnovat v politice soudržnosti zvláštní pozornost.
V tomto bodě představitelé zaměstnavatelů požádali, aby v budoucnu byly koncentrovány prostředky do menšího počtu programů. Upozornili také, že mnohdy pravidla čerpání jsou ztížena samotnými ministerstvy nad rámec požadavků EU, a požádali o zjednodušení administrativní zátěže.
Josef Středula připomněl, že je nutné se shodnout na tom, co budeme v rámci nového programového období požadovat. Obává se, zda Evropská komise vyhoví našim požadavkům a jestli nedojde ke snížení prostředků ze strany EU. Požádal o zapojení sociálních partnerů do těchto debat a společné stanovení budoucích cílů.
Zpráva o situaci v zemědělství a čerpání dotací
Vláda zmínila, že cíle jsou průběžně naplňovány. Největší problém existuje u středních podniků je v rámci jejich zařazování do programů podpory.
Zaměstnavatelé upozornili na nepředvídatelnost prostředí a požadavků ze strany EU. Zmínili také změny struktury krajiny s ohledem na snížení pěstování pícnin. Poukázali na změny cen, které i s ohledem na vývoj inflace enormně vzrostly.
Zaměstnavatelé dále kritizovali, že se z Česka vyváží obilí a následně po jeho zkrmení dovážíme maso – tedy vyvážíme suroviny a dovážíme výrobky s přidanou hodnotou. Tato situace není podle nich udržitelná.
Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025
V posledním bodu jednání představila vláda návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025. Celkový deficit státního rozpočtu je stanoven na 241 mld. Inflace je odhadovaná na cca 2,4 %.
Prioritami vlády jsou v rozpočtu: konsolidace veřejných rozpočtů; prostředky na inovace a investice; zvýšení prostředků na vysoké školy, vědu, výzkum a inovace; 2 % HDP na obranu; udržení sociálního smíru; pomoc po povodních.
Zaměstnavatelé poděkovali za navýšení prostředků na vědu a výzkum a na investice. Požádali také o daleko větší kontrolu a zefektivnění výsledků vědy a výzkumu. Dále upozornili na velkou nejistotu v oblasti OZE, zmínili nedostatečné prostředky na rozpracované projekty v oblasti infrastruktury a zdůraznili potřebu provázat rozpočet na hospodářskou strategii. Zmínili, že je důležité vnímat i podporu lidského kapitálu (oblast vzdělávání, reforma školství, model celoživotní vzdělávání). V závěru poděkovali za navýšení prostředku i v oblasti kultury.
Josef Středula odkázal na Stanovisko ČMKOS ke státnímu rozpočtu. Zmínil, že rozpočet nepodporuje hospodářský růst a obává se, že předpoklad růstu HDP 2,7 % v příštím roce je příliš optimistický.
Uvedl, že schodek 250 mld. není udržitelný a jeho snižování je nutné. Proto je nutné vést debatu o změně daní. Např. pokud bychom se v ČR přiblížili složené průměrné daňové kvótě v EU, pak by rozpočet skončil v plusu cca 200 mld. Současně uvedl, že není ani udržitelné, aby z ČR odcházelo ročně 400 mld. do zahraničí.
V závěru upozornil Středula, že proces projednávání rozpočtu se sociálními partnery byl velmi špatný. Zmínil, že není možné, aby sociální partneři měli pouze 3 dny na prostudování návrhu rozpočtu předtím, než bude diskutován na předsednictvu tripartity. Současně upozornil, že je špatné projednávat se sociálními partnery rozpočet v době, kdy je již schválen ve vládě a projednáván v Poslanecké sněmovně. Vyzval, aby do budoucna to bylo jinak a proces byl nastaven opětovně tak, jako v předchozích letech, kdy rozpočet byl projednáván před jeho schválením ve vládě.
Dagmar Žitníková zdůraznila, že navýšení prostředků na státní pojištěnce o 3 mld je nedostatečné, a to i s ohledem na státní rozpočet v oblasti zdravotnictví. Dále zmínila, že i po dnešním jednání s ministrem Válkem nedošlo k naplnění dohody z prosince loňského roku.
Foto: Úřad vlády ČR