Hlavními cíli směrnice jsou:
- Zajištění přiměřenosti minimálních mezd: Směrnice klade důraz na to, aby minimální mzdy, ať už stanovené zákonem nebo vyjednané prostřednictvím kolektivních smluv, byly dostatečně vysoké a odpovídaly ekonomickým a sociálním podmínkám v jednotlivých členských státech. Směrnice doporučuje pravidelné aktualizace minimální mzdy a stanovuje, že při určování její výše by měly být brány v úvahu ukazatele jako celková úroveň mezd, produktivita a inflace.
- Podpora kolektivního vyjednávání: Směrnice zdůrazňuje význam kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi při určování mezd. Členské státy jsou vyzvány k podpoře a rozšíření těchto procesů, zejména v zemích, kde pokrytí kolektivním vyjednáváním nedosahuje 80 % pracujících. To má posílit práva zaměstnanců a umožnit jim vyjednávat o spravedlivějších pracovních podmínkách.
- Mechanismus sledování a prosazování: Směrnice zavádí povinnost členských států zajistit efektivní mechanismy sledování a vymáhání minimální mzdy. To zahrnuje kontroly, inspekce a sankce vůči zaměstnavatelům, kteří nedodržují pravidla týkající se minimálních mezd.
Směrnice nepředepisuje jednotnou minimální mzdu pro celou EU, ale stanovuje rámec pro jednotlivé členské státy, aby si samy upravily minimální mzdu podle svých specifických podmínek, při dodržení zásady přiměřenosti.
Transpozice směrnice v České republice
Evropská směrnice o přiměřených minimálních mzdách byla u nás transponována pomocí novely zákoníku práce. Podstatná část této novely vstoupila v účinnost už od 1. srpna 2024. Její stěžejní částí je zavedení automatického valorizačního mechanismu minimální mzdy – minimální mzda se bude odvíjet od průměrné mzdy.
Paradoxně ale obsahuje tato novela také zrušení zaručených mezd, které se naplno projeví od 1. 1. 2025. Tento krok považujeme za odporující smyslu samotné směrnice, která má zajistit důstojnou mzdu pro všechny pracující. Z tohoto důvodu jsme podali stížnost Evropské komisi.
Zrušení zaručených mezd by mohlo vést k výraznému snížení mzdových standardů, zejména pro pracující v náročnějších profesích, což považujeme za neakceptovatelné.
Zaručené mzdy dlouhodobě plnily klíčovou úlohu v zajištění spravedlivého odměňování pro zaměstnankyně a zaměstnance vykonávající práci, která vyžaduje vyšší odpovědnost, dovednosti nebo pracovní nasazení. Zrušení této ochrany může ohrozit mzdy až 1,5 milionu pracujících v těchto odvětvích. Místo zvyšování ochrany zaměstnanců, jak směrnice předpokládá, by tento krok vedl k výraznému zhoršení pracovních podmínek a prohloubení mzdových nerovností.
Považujeme za zásadní, aby byla minimální mzda nejen zvyšována, ale aby byly zachovány i mechanismy, které zajistí, že pracující na náročnějších pracovních pozicích dostanou spravedlivé ohodnocení.
