Praha, 1.5. 2023 Stejně jako všechny odborové centrály po celém světě, také Českomoravská konfederace odborových svazů si každoročně připomíná tradici 1. máje. Co pro nás znamená?
První máj je odnepaměti den opředený mnoha mýty, symboly a rituály. Je to však také datum, kdy se v mnoha zemích světa slaví Svátek práce. V dobách minulých si však tento den poněkud neblaze přivlastnily totalitní režimy. Pojďme si připomenout, že Svátek práce není spojen pouze s povinnostmi zúčastnit se průvodu a provolávat veselá hesla. Kořeny tohoto mezinárodně uznávaného dne totiž sahají až do předminulého století a souvisí nejen s bojem zaměstnanců za lepší pracovní podmínky, ale také s proměnou společnosti v dynamicky se rozvíjejícím 19. století.
Požadavky na lepší pracovní prostředí a na osmihodinový pracovní den vznesli dělníci ve Spojených státech amerických. Zejména soukromí zaměstnavatelé však tyto nároky ostře odmítli, což mělo za následek vyhlášení stávky 1. května 1886. Asi nejbouřlivěji protesty proběhly v Chicagu, kde bylo zabito několik demonstrantů při střetu s policií. Základy pro budoucí prvomájové oslavy vycházely z nutnosti připomenout si nešťastné chicagské události. Kongres Druhé internacionály pak vyhlásil První máj jako mezinárodní svátek o tři roky později.
U nás od roku 1890
V českých zemích se poprvé tento den slavil 1. května 1890 na pražském Střeleckém ostrově, a měl dokonce svoji hymnu, jejímž autorem byl dělnický předák, politik a básník Josef Krapka Náchodský. Určitý prospěch tento den přinesl také odborům. Rostl totiž počet jednotlivých spolků, které se snažily více spolupracovat v rámci celého Rakouska. V roce 1918 se u nás První máj slavil již v celonárodním měřítku, navíc v roce 1919 byl vyhlášen statním svátkem. V období první republiky se do pořádání oslav zapojily i různé politické strany, za všechny jmenujme alespoň sociální demokraty, stranou dění samozřejmě nezůstaly ani odbory.
Svátek práce měl svou tradici i v baťovském Zlíně. S tímto nápadem přišel, možná trochu paradoxně, sám šéf Tomáš Baťa, ačkoliv i on musel několik let předtím čelit stávce ve svém podniku. Baťovým záměrem bylo mimo jiné vymezit se proti politickým protivníkům, zejména komunistům. Ve svém sociálně-ekonomickém modelu, který se později označoval jako batismus, propagoval zásadu, že šéf i zaměstnanec spolu mohou vycházet na základě určitého třídního kompromisu. První májové oslavy se ve Zlíně uskutečnily v roce 1924 a byly velmi oblíbené, dokonce natolik, že se později zařadily mezi největší dělnické oslavy v meziválečném Československu. Na druhou stranu je dobré si uvědomit, že Baťa pořádáním prvomájových slavností v podstatě dohlížel i na trávení volného času svých zaměstnanců.
V minulém režimu kolektivní povinnost
Po roce 1948 se z květnových oslav stala do jisté míry kolektivní povinnost, po sovětském vzoru se v průvodu vzdával hold vládnoucím garniturám, které z vhodně umístěných tribun pozorovaly masy lidí s mávátky.
Určitým vybočením z vládou diktovaných poměrů byl bezpochyby 1. máj 1968. Uvolněná atmosféra tzv. pražského jara se projevila i během oslav prvního květnového dne. Po dlouhé době se veřejnost účastnila průvodu dobrovolně a s nefalšovaným nadšením. Protože Václavské náměstí bylo v té době rozkopané, byla tribuna umístěna netradičně v ulici Na Příkopě. Davy lidí tehdy zdravil, mimo jiné, Alexander Dubček, první tajemník ÚV KSČ, v nějž mnoho občanů kladlo naději v opravdu lepší zítřky. Již v srpnu téhož roku ovšem všechny tyto vyhlídky zmařil vstup vojsk Varšavské smlouvy.
Právo na dobrou a bezpečnou práci
V nových demokratických poměrech se objevily snahy Svátek práce rehabilitovat. Tato cesta ovšem nebyla, a dosud není, jednoduchá. ČMKOS na tento svátek pravidelně upozorňuje, ať již připomínkou 1. máje na Střeleckém ostrově, nebo ještě donedávna oblíbenou akcí na brněnském Špilberku. Oslavy svátku práce mají dlouhou tradici, jistou nevýhodou však je, že si tento zvyk uzpůsobil dějinný vývoj ke svému obrazu. Původní poselství, na které můžeme navázat i dnes, je jasné: každý má právo na dobrou a bezpečnou práci. Právě o to usilovali naši předkové již v 19. století.
I v současnosti jsou tato témata stále aktuální. Vláda svými návrhy a svým přístupem dává najevo, že zaměstnanci a důchodci mají zaplatit stále se zvyšující státní dluh, který nezpůsobili, zároveň se zvyšuje počet těch, kteří poctivě pracují, ale i přesto se potýkají až s existenčními problémy…
Svátkem práce 1. května si Českomoravská konfederace odborových svazů připomíná nejen jeho historický odkaz, ale také jeho nadčasovost a stále aktuální význam.
Kontakt pro média: Jan Exner, 775323025