Všechno, co jste chtěli vědět o tabulkových platech, ale báli jste se zeptat
Tabulkovým platem jsou odměňováni zaměstnanci a zaměstnankyně veřejných institucí, neboli veřejného sektoru. To znamená zaměstnanci státu, obcí, kraje nebo příspěvkových organizací. Přečtěte si o platech a tarifních tabulkách více v tomto článku.
Rovnost nebo chaos?
Systém tarifních platů vznikl s cílem zajistit rovnost v odměňování za stejnou práci. V jádru této myšlenky je spravedlnost – strážník či učitel určitého vzdělání, praxe a pracovní náplně v jednom městě by měl mít stejné základní platové ohodnocení jako jeho kolega o několik kilometrů dál. Tento princip zajišťuje, že státní správa jako celek funguje efektivně, bez regionálních rivalit a nerovností.
Bez tohoto systému by mohlo docházet k chaosu: bohatší úřady, obce a kraje by přetahovaly kvalifikované zaměstnance tím, že by nabízely vyšší platy, zatímco chudší instituce oblasti by zůstávaly bez potřebných odborníků. Ve výsledku by regionální rozdíly narostly, což by přímo dopadlo na kvalitu veřejných služeb.
Problémem je podfinancování
Problém tak nespatřujeme v samotném systému tarifních platů, ale v tom, jak nedůstojně jsou tarify nízké. Státní a veřejná správa je dlouhodobě podfinancovaná. V současnosti jsou tarifní tabulky nastaveny tak nízko, že část zaměstnanců veřejné a státní správy a služeb nedosahuje ani na minimální mzdu. Je alarmující, že stát dlouhodobě vydává platové předpisy, které nedosahují ani zákonných limitů. Říká tím stát, jak si váží pracovníků, kteří jsou klíčoví pro zprostředkování základních služeb, bez kterých by stát nemohl fungovat?
Tato praxe je nespravedlivá, demotivující a administrativně náročná. Upozorňujeme, že zaměstnanci, kteří musejí dostávat doplatky, často přicházejí o nárok na odměny, což negativně ovlivňuje jejich pracovní efektivitu. Tato praxe vychyluje motivační charakter příplatků a odměn: pokud zaměstnanec, který podle tarifu nedosahuje minimálního či zaručeného platu, dostane odměnu, která tyto nepřesáhne, odměna se na jeho výplatní pásce vůbec neprojeví. Jak ukazují data z Úřadu práce ČR, nízké platy i přes jejich růst v posledních dvou letech vedou k vysoké fluktuaci zaměstnanců, což dále destabilizuje fungování úřadů. Situace je na mnoha místech už teď kritická, zejména co se týče specializovaných odborníků, IT expertů, ale i servisních pracovníků, kteří nalézají lepší ohodnocení v soukromé sféře.
Trh tam, kde nemá být
Varujeme, že pokud by vláda přistoupila ke zrušení platových tarifů, došlo by k vytvoření konkurenčního prostředí tam, kde není žádoucí. To by vedlo k deformacím tam, kde je klíčová rovnost přístupu ke službám pro všechny občany. Například v regionech s vyššími životními náklady by úřady musely navyšovat platy, aby udržely pracovní sílu. Chudší obce by naopak mohly zaostávat, což by znamenalo zhoršenou dostupnost základních služeb. Smyslem veřejných služeb není tržní soutěž, ale poskytování garantovaných služeb, které si občané platí z daní.
Podle studie think-tanku IDEA z roku 2014 už nyní regionální rozdíly v odměňování zaměstnanců ve veřejné správě přispívají k nerovnostem ve kvalitě poskytovaných služeb. Například učitelé ve velkých městech dostávají často výrazně vyšší příplatky než jejich kolegové na venkově, což má za následek odliv kvalitních pedagogů z periferních oblastí. Tyto nerovnosti by v případě zavedení konkurenčních principů do státní a veřejné správy radikálně narostly.
Proto hájíme systém tarifních platů nejen jako praktický nástroj správy, ale také jako výraz společenské solidarity. Princip stejné odměny za stejnou práci je zakotven v hodnotách rovnosti a spravedlnosti, na kterých odborové hnutí stojí. „Tarifní systém je pilířem sociálního smíru,“ říká místopředseda ČMKOS Jiří Vaňásek. „Je to závazek, že stát si váží svých zaměstnanců.“
Řešení: Valorizace a modernizace systému
Apelujeme na vládu, aby přehodnotila současné nastavení tarifních tabulek. Požadujeme pravidelnou valorizaci, která by zaručila, že tarifní platy budou překračovat hladiny minimálních a zaručených platů. Českomoravská konfederace odborových svazů i jednotlivé svazy chápou diskusi o růstu tarifů jako jednu z priorit i pro rok 2025.
Současně navrhujeme zavést motivační složky, které by zohledňovaly specifika jednotlivých profesí, aniž by narušily rovnost v základních odměnách. „Není důvod, proč by kvalitní zaměstnanci nemohli být odměňováni lépe,“ dodává Vaňásek. „Ale musí to být nad rámec rovného základu, ne na jeho úkor.“
Systém tarifních platů je klíčovým pilířem fungování státní a veřejné správy. Jeho destabilizace by mohla vést k rozsáhlým nerovnostem a ohrozit dostupnost veřejných služeb v některých regionech. Odbory proto trvají na jeho zachování, modernizaci a spravedlivé valorizaci, která by odpovídala současným ekonomickým podmínkám.
Je nezbytné, aby vláda naslouchala argumentům odborů a přistoupila k reformám, které zajistí rovnost, spravedlnost a stabilitu v odměňování státních zaměstnanců. Tím se nejen posílí důvěra občanů ve státní správu, ale také se zajistí důstojné pracovní podmínky pro všechny zaměstnance veřejného sektoru.