Pojďme se podívat na to, jaké výhody, bonusy a zlepšení pracovních podmínek odbory pro zaměstnance ve firmách a institucích vyjednaly. A možná zjistíte, že z jejich práce těžíte každý den, že některé z vyjednaných benefitů čerpáte i vy – jen jste si to nikdy nespojili.
1. Pátý týden dovolené v soukromém sektoru? Není to samozřejmost, ale výsledek vyjednávání
Zákoník práce garantuje čtyři týdny dovolené ročně. Ale ve spoustě firem si lidé užívají týden navíc. Kde se vzal? V kolektivní smlouvě. A není to jen tak. V mnoha případech odbory musely dlouho přesvědčovat zaměstnavatele, že odpočinutý zaměstnanec je produktivnější a loajálnější. V některých podnicích to trvalo roky – ale vyplatilo se.
Příklad: Ve firmě s třísměnným provozem odbory dlouhodobě tlačily na extra týden volna. Argumentovaly zdravotními dopady směnného režimu, rozhozením biologického rytmu zaměstnanců, zvýšenou fyzickou i psychickou zátěží, vyšším rizikem pracovního vyčerpání nebo složitější situací při slaďování pracovního a rodinného života. Po třech letech vyjednávání firma souhlasila – a dnes mají lidé v této firmě automaticky o týden dovolené navíc.
2. Obědy, brýle, kultura… a kdo to platí? FKSP nebo sociální fond díky odborům
Veřejný sektor i některé firmy využívají fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) nebo podnikové sociální fondy. Z nich jdou příspěvky na obědy, kulturu, rekreaci, brýle, léky, sportovní aktivity nebo třeba dětské tábory. Jenže – o tom, kolik peněz do fondu půjde a jak se rozdělují, zpravidla vyjednávají se zaměstnavatelem odbory v rámci kolektivního vyjednávání. V případě FKSP je minimální objem peněz daný zákonem, který v rámci legislativního procesu také hájí zástupci zaměstnanců – tedy odboráři. Bez nich by mohl zaměstnavatel peníze utratit jinak – třeba za firemní večírek pro vybrané, místo příspěvku na oběd pro všechny.
Příklad: V jedné školce odbory vyjednaly, že z FKSP půjde každoročně příspěvek 1500 Kč na brýle nebo dioptrické čočky. Díky tomu nemusí zaměstnankyně, které je nosí, sahat jen do vlastní kapsy. V jiné firmě zase odbory dohlížejí na to, aby šly peníze na příspěvek na dovolené.
3. Výhodnější pracovní doba? Není to samozřejmost
Máte kratší pracovní dobu, víc přestávek, kratší směny u těžké práce? I to je velmi často výsledek práce odborů. Odbory mají sílu vyjednat „benefity“, které nejsou na první pohled vidět, ale významně zlepšují kvalitu života. Mezi nejčastější případy výhodnějších podmínek v oblasti pracovní doby patří zkrácená pracovní doba bez snížení mzdy (někde třeba 37,5 hodiny týdně místo 40), placené pauzy během směny, rotační režimy, zkrácený pracovní týden nebo opatření vedoucí ke snížení přesčasů a jejich vyššímu proplácení.
Příklad: Ve slévárně zaměstnanci pracovali v extrémních teplotách. Díky odborům dnes mají nejen zkrácenou pracovní dobu o půl hodiny denně, ale i nárok na delší přestávky a klimatizovanou místnost na odpočinek. A to všechno je černé na bílém v kolektivní smlouvě.
Benefity v zaměstnání nejsou samozřejmost. Je to výsledek práce lidí jako jste vy.
Každá kolektivní smlouva je výsledkem:
- hodin jednání
- desítek schůzek
- stovek připomínek
- a často i velkého nervového vypětí
Vyjednavači z řad odborářů do toho dávají svůj čas, odbornost i vyjednávací taktiku. A dělají to nejen pro sebe, ale pro všechny zaměstnance.
Až příště uvidíte v kalendáři pátý týden dovolené, sáhnete si do peněženky pro příspěvek na oběd nebo dostanete lepší odměnu za práci o svátku – vzpomeňte si, že to za vás někdo musel vybojovat.
Sledujte i nadále náš web pro další články o výhodách plynoucích z kolektivních smluv, o benefitech a o příkladech konkrétních kolektivních smluv z konkrétních firem a závodů!