Kolektivní dohoda
Obdoba kolektivní smlouvy ve veřejnoprávní sféře, která neobsahuje ujednání o mzdě.
Kolektivní smlouva
Ujednání mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, které upravuje vzájemné poměry a mzdové a pracovní podmínky zaměstnanců*kyň. Je výsledkem kolektivního vyjednávání.
Kolektivní smlouva vyššího stupně
Kolektivní smlouva s působností napříč určitým vymezeným odvětvím, ve kterém zakládá minimální standardy.
Kolektivní vyjednávání
Vyjednávání mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, která vede k uzavření kolektivní smlouvy. Je to jedna z forem sociálního dialogu.
Místní odborová organizace
Odborová organizace působící na jednom konkrétním pracovišti.
Odborová organizace
Právní entita zakládaná za účelem ochrany pracovních práv a zájmů svých členů, typicky zaměstnanců*kyň, kteří skrze ni jednají na podobném základě jako např. zájmový spolek.
Odborový funkcionář
Člen orgánu odborové organizace.
Sociální partneři
Strany účastnící se sociálního dialogu, tj. organizace pracujících (např. odbory) a organizace zaměstnavatelů.
Regionální odborová organizace
Odborová organizace působící v určité geografické oblasti.
Sektorová/odvětvová odborová organizace
Odborová organizace působící v určitém odvětví.
Tripartita
Sociální dialog (přesněji trialog), kterého se účastní odborové organizace, organizace zaměstnavatelů a svrchovaný veřejnoprávní subjekt (stát nebo samospráva). Jeho cílem je hledání nejvhodnějšího nastavení společných právních vztahů a právní regulace, zajištění sociálního smíru a rozvoje podnikání.
Tripartita v České republice
V České republice je národní sociální dialog veden prostřednictvím institucionalizované platformy – Rady hospodářské a sociální dohody ČR (RHSD ČR). Ta je společným dobrovolným diskuzním a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky. Cílem tripartity je formou dialogu dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje a udržet sociální smír jako základní předpoklad pozitivního vývoje ekonomiky i životní úrovně obyvatelstva.
Tripartita umožňuje vládě, zástupcům zaměstnavatelů a zástupcům pracujících v rámci jednacího procesu vysvětlovat a opodstatňovat své kroky a postoje. Vláda je tak na pravidelných setkáních informována o názorech a postojích sociálních partnerů.
Zaměstnankyně a zaměstnance zastupuje v národní tripartitě Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a Asociace samostatných odborů České republiky (ASO ČR). Zástupci zaměstnavatelů jsou Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky (KZPS ČR).
Regionální sociální dialog – krajské tripartity
Tripartitní jednání probíhají také na regionální úrovni – v České republice na úrovni krajů. Členy tripartity jsou zástupci krajské územní samosprávy, zástupci zaměstnavatelů a zástupci zaměstnanců*kyň. Za ČMKOS se těchto jednání účastní členové*členky Regionálních rad odborových svazů ČMKOS. Krajská tripartita řeší zejména problémy svého regionu (dopravu, školství, zdravotnictví, zaměstnanost).
Uvolněný funkcionář
Odborový funkcionář, kterému je pravidelně poskytováno pracovní volno v určitém rozsahu k výkonu odborové činnosti.
Základní odborová organizace
Odborová organizace působící u jednoho zaměstnavatele, např. v konkrétní firmě či instituci.
Sociální dialog zahrnuje vyjednávání, konzultace a výměnu informací mezi zástupci pracujících a zástupci zaměstnavatelů. Týká se pracovních podmínek, vzájemných právních vztahů a naplňování právních povinností.
Sociální dialog pomáhá sladit zájmy pracujících a zaměstnavatelů v zájmu zajištění sociálního smíru a rozvoje podnikání.
Sociální dialog může probíhat mezi:
Sociální dialog probíhá jak na konkrétním pracovišti, tak na sektorové, regionální, nebo celostátní úrovni (viz tripartita). Dále probíhá sociální dialog i na celoevropské úrovni.
Evropský sociální dialog
Mezi členy Evropské odborové konfederace a členy evropských zaměstnavatelských organizací (BusinessEurope, SMEunited a SGI Europe) probíhá sociální dialog na evropské úrovni. Evropští sociální partneři vyjednávají a schvalují pracovní programy, kterými se řídí jejich společná aktivita. Ta zahrnuje např. společné semináře, projekty, ale také autonomní rámcové smlouvy, které pak implementují jejich členové. Podle Smlouvy o fungování mohou být tyto smlouvy předloženy k přijetí ve formě směrnice. V rámci sociálního dialogu probíhají i jednání se zástupci vrcholných institucí EU. Evropský sociální dialog probíhá analogicky i na odvětvové úrovni.